2014/08/28

Desítky Fulbrightových stipendistů míří na prestižní americké univerzity

Ve školním roce 2014-15 vyjede v rámci česko-amerického vládního stipendijního program do Spojených států amerických 39 českých stipendistů – studentů, vědců a univerzitních pedagogů i zástupců neziskovek. Během pobytu v USA budou získávat odborné zkušenosti, které po návratu využijí v České republice.

Čeští stipendisté Fulbrightova programu v roce 2014-15

Stipendisté, kteří pro své záměry získali štědrou podporu v rámci tzv. Fulbrightova programu financovaného českou a americkou vládou, byli vybráni v průběhu minulého roku Fulbrightovou komisí, která tento prestižní stipendijní program v ČR spravuje.

Čeští stipendisté míří na řadu prestižních vysokých škol jako jsou např. Yale, Columbia, Stanford, UC Berkeley, George Washington University, Georgia Institute of Technology, Arizona State University, University of Minnesota, University of Washington nebo University of Colorado nebo budou působit ve specializovaných odborných institucích jako je Museum of Modern Art či New York Department of City Planning. Specifickou kategorií jsou pracovníci neziskovek, kteří budou hostovat u amerických organizací s obdobným zaměřením.

Mapa s označením působišť stipendistů

„Naši letošní stipendisté jsou odborníci z mnoha akademických oborů i pracovišť, studenti, vědci, přednášející. V dalších našich stipendijních programech se kratším pobytem snažíme přispět ke zkvalitnění práce českých neziskových organizací i třeba špičkových vědeckých týmů. Programy Fulbrightovy komise nejen pomáhají českým školám a univerzitám, ale propagují i vysokou kvalitu naší vědy ve Spojených státech a bývají prvním impulsem k navázání spolupráce s americkými kolegy na univerzitách,“ říká Hana Ripková, ředitelka Fulbrightovy komise.

Předodletové školení v Americkém centru v Praze

Ačkoliv velká řada držitelů stipendia je z Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR, mezi stipendisty najdeme také odborníky z ČVUT, AMU, Jihočeské univerzity, Univerzity Palackého, Univerzity Pardubice, VUT, České zemědělské univerzity i institucí jako jsou Národní galerie, Uměleckoprůmyslové muzeum, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy nebo nevládních organizací Člověk v tísni, Dům dětí a mládeže Ulita nebo La Strada.

V USA tak letos budou na výzkumném pobytu studenti doktorských programů jako parazitolog Filip Husník na University of Montana, právnička Eliška Holubová na Yale University nebo literární vědkyně Ina Píšová na University of California Berkeley. Pedagožka Markéta Holubová se zaměří na Pennsylvánské státní univerzitě na rovný přístup ke vzdělávání, molekulární bioložka Petra Schiebertová stráví rok výzkumem na Purdue University.Nové podněty pro české neziskové organizace přinesou po svém americkém pobytu Tomáš Klumpar, v práci s ohroženou mládeží na Praze 3 jistě využije zkušenosti brooklynské organizace Art Start hudebníka Billyho Martina, a Richard Kořínek z olomoucké pobočky Člověka v tísni, který bude ve Wisconsinu srovnávat český a americký přístup k začlenění sociálně vyloučených.

Na pobyt v USA je třeba se dobře připravit a také zvládnout potřebné papírování

V kategorii vědců se na Yale University bude molekulární biolog David Staněk z Ústavu molekulární genetiky věnovat výzkumu stavby buňky. Architektka Pavla Melková z Institutu plánováni a rozvoje bude porovnávat své zkušenosti s oživováním veřejného prostoru ve městě s kolegy na odboru městského plánování radnice v New Yorku a na fakultě architektury Kolumbijské univerzity. Botanik Karel Prach z Jihočeské univerzity bude s americkými odborníky na University of Washington studovat přirozené procesy při obnově člověkem narušených území. Právnička Veronika Tomoszková z Univerzity Palackého se bude ve spolupráci s kolegy na Washington and Lee University zabývat právní úpravou hodnocení vlivů na životní prostředí v legislativě USA a EU.

Také letos pokračuje loňská novinka mezi programy - Letní škola sociálního podnikání, jejímž cílem je evropským studentům představit americkou kulturu, společnost a zkušenosti se sociálním podnikáním. Na tento letní institut letos jako zástupce České republiky vyjel romský student informatiky Filip Sivák z FEL ČVUT.

Seznam všech současných stipendistů se základními informacemi o nich a seznam všech otevřených programů je k dispozici na webu Fulbrightovy komise.

Počet českých stipendistů, kteří od založení Fulbrightovy komise v roce 1991 získali Fulbrightovo stipendium tak dosáhne téměř 800. Díky štědré podpoře Ministerstva školství i americké strany patří česko-americký program dokonce mezi ty větší v Evropě, lídrem je hlavně v počtu vysílaných vědců a přednášejících.

Posláním Komise J. Williama Fulbrighta je podpora vzájemného porozumění mezi občany České republiky a USA prostřednictvím vzdělávacích, vědeckých a kulturních výměn. Komise za tím účelem spravuje česko-americký program vládních stipendií a poskytuje informační a poradenské služby pro zájemce o studium v USA.

2014/08/27

Jiří Ferenc: Pár rad pro letošní freshmeny

Tento příspěvek není tak úplně o Fulbrightově programu, ale věříme, že bude zajímavý pro všechny, kdo se o studium v USA zajímají, nebo dokonce se od USA již chystají odjet studovat. Český student bakalářského programu americké univerzity Jiří Ferenc (University of Washington, Class of 2017), kterému pomáhalo naše Poradenské centrum patřící do oficiální informační sítě EducationUSA úspěšně absolvovat přijímací řízení, sepsal na základě své loňské osobní zkušenosti pár rad pro "freshmeny", tedy čerstvě nastupující studenty. 

Zdravím všechny letošní freshmeny! Úvodem bych vám chtěl pogratulovat k přijetí na vaši univerzitu. Cesta k tomu určitě nebyla jednoduchá, ale o to více si tento úspěch můžete vychutnat.

Rozhodl jsem se tedy, že vám tedy před začátkem školního roku jako sophomore na University of Washington v Seattlu sepíši hrstku rad, které by vám měli pomoci úspěšně nakročit do této zcela nové životní kapitoly. Já jsem také pár rad dostal od svých přátel ve vyšších ročnících, nicméně jsem se některé věci musel bohužel naučit tvrdou cestou. Kéž bych toho býval věděl na začátku více...

Rada č. 1 – Začněte si hledat přátele brzy

Většina škol (pokud ne každá škola) pořádá po zhruba dva týdny před začátkem školního roku sérii aktivit výhradně pro mezinárodní studenty. Mnohdy jsou za jeden den na programu až tři různé aktivity. Zejména ze začátku ty aktivity nezní moc přitažlivě  (pro mě :D). Alespoň na University of Washington je pravidlem, že ty více zajímavé aktivity jako fotbalový turnaj nebo dvoudenní výlet s kempováním se pořádají až trochu později. Nicméně doporučuji se přemluvit a v každém případě se účastnit všech aktivit hlavně prvních pár dní, kdy nikdo nikoho nezná a je tedy skvělá příležitost poznat mnoho lidí, jelikož najít nové přátele si chce každý. Já jsem se tehdy rozhodl, že ty první dny nikam nepůjdu, protože mě ty aktivity nezní moc přitažlivě a raději jsem si našel vlastní program. Říkal jsem si, že si přátele přece udělám na již zmíněném fotbalovém turnaji a na výletě. Jenže to byla velká chyba. Protože hned v ty první dny se již studenti rozčlení do malých skupinek. Každý už v té době má své 3-4 dobré přátele a ta ochota seznámit se později již není velká, protože většina lidí už nemá zájem opouštět svojí skupinku.

Stejnou radu doporučuji aplikovat i v první vyučovací týden, kdy škola pořádá aktivity teď už pro všechny studenty nejen prvního ročníku. Obecně platí, že čím více znáte lidí, tím je větší šance, že někteří z nich mají stejné předměty jako vy a potom si můžete lehce vytvořit “study group” a vzájemně si se studiem pomáhat.

Rada č. 2 - Nepodlehněte dojmu, že studium v USA je jako v pohádce

Během prvního týdne školy, kdy se koná nespočet aktivit pro studenty prvního ročníku se university snaží studentům vštípit představu, že studenti budou mít na univerzitě nejlepší roky svého života, že všechno bude super a tak podobě. Když to slýcháte stále dokola, tak je lehké nabýt dojmu, že člověk žije jako v pohádce a není potřeba nic dělat. Ale to je chyba a škola často nesdělí jeden důležitý fakt. A to, že studium v Americe je hlavně dřina a je potřeba začít tvrdě pracovat hned od začátku. Zvláště když je vaše škola na quarter systému, tak už na konci třetího týdne začínají první midterms, které u některých předmětů mají váhu až 1/3 z celkové známky! Viděl jsem už velmi mnoho studentů, kteří oné iluzi života jako v pohádce podlehli, místo učení tráví první týdny každý den hraním fotbalu nebo chozením po městě. Bohužel, často se potom nestačí divit, jak mohli se studiem tak zaostat. Tito studenti potom  v polovině semestru často sedí s hlavou v dlaních, jsou pod velkým tlakem a k nejlepšímu času svého života mají velmi daleko. Takže začněte se učit brzy, nenechávejte nic na poslední chvíli a ještě vám určitě zbyde čas si studia v USA užívat.

Rada č. 3 – Zařiďte si americké ID a Social Security

Teď trochu z praktického hlediska. V USA je obecně nepraktické, když člověk vystupuje jako cizinec. Stále s sebou musíte nosit svůj cestovní pas, protože Američané neuznávají k legitimaci evropský občanský nebo řidičský průkaz. A nosit s sebou stále pas i pro případ, že se pouze chcete jít do kina podívat na film přístupný od 18-ti let je velmi nepraktické a riskantní z hlediska ztráty. Naštěstí v Americe je velmi lehké zařídit si nějaký americký dokument, který když někomu ukážete, tak nebude vědět, jestli jste občanem USA nebo ne. Nejlehčí na zařízení je jednoznačně americký občanský průkaz, neboli ID, které vydává každý stát. Mnohdy je k tomu pouze potřeba se zaregistrovat online, zaplatit malý poplatek a následně se osobně stavit na příslušný městský úřad, kde si vás vyfotí a oficiálně sepíšete přihlášku. Další možností je řidičský průkaz, který je po celých Spojených státech a v Kanadě uznáván a stavěn na váhu občanského průkazu. Tohle je asi nejpraktičtější volba, protože tím můžete řídit osobní vozidla bez toho, abyste si každý rok museli nechat vystavit k Českému řidičskému průkazu i průkaz mezinárodní, který ale není v každém státu uznáván.

A určitě bych doporučil si nechat vystavit i social security number, což je jedinečné číslo pro každého obyvatele, které slouží k zejména individuálnímu sledování obyvatel pro daňové účely. Bez Social Security Number vás nikde nemohou zaměstnat, ani na kampusu. A je dobré SSN mít k dispozici od samého začátku pro případ, kdy byste se chtěli nechat zaměstnat na brigádu, třeba v knihovně. Tak budete mít jistotu, že se o pracovní místo budete moci ihned přihlásit a že ho nedostane nikdo jiný jen proto, že stále čekáte na vystavení SSN.

Doufám, že vám tyto rady budou k užitku a svůj první rok, který bývá hlavně adaptačním, zvládnete s úspěchem. Kdybyste měli jakékoliv dotazy ať už o samotném studiu nebo o životě v USA, tak mi neváhejte napsat na jirka.ferenc@gmail.com.

Přeji mnoho štěstí,
Jiří Ferenc
University of Washington, Class of 2017