„I got you babe… I got you babe…“ Tak se mi ozývá hudba z budíku každé další ráno v karanténě. Jak někteří filmoví nadšenci poznali, je to stejná píseň, která zní ve filmu Na Hromnice o den více, na kterou se probouzí každý den hlavní postava, ztvárněná Billem Murrayem. Hlavní hrdina prožívá stále tentýž den znovu a znovu, což ho přivádí uprostřed té monotónnosti téměř k šílenství. Co se mi zpočátku zdálo jako malý vtip, připomínající právě tento film, zapříčiněný pandemií koronaviru covid-19, bohužel přešlo velmi rychle během několika týdnů do celostátního stavu nouze. Kromě toho ale i do stavu nouze mysli, v níž jsem našel stav znudění prolínající se s otráveností stejně jako hlavní hrdina filmu. Svůj pobyt v Česku jsem započal jako cizinec studující obor česká média a politologii na Fulbrightově stipendijním programu americko-české organizace založené za účelem podpory vzdělání, vědy a kultury mezi oběma zeměmi na Univerzitě Karlově. Poté, co americké velvyslanectví uk...
Jaké je to být Fulbrighterem. What it is like to be a Fulbrighter.