Přeskočit na hlavní obsah

Ema Rozumková: Všem dětem zkušenost s americkou školou doporučuji

Ema Rozumková je studentka
střední školy. V listopadu však svou pražskou oděvní průmyslovku, kde se věnuje módnímu návrhářství, vyměnila za Mission Bay High School v americkém San Diegu a, jak píše níže, byla to skvělá zkušenost. Ema do USA odjela společně se svým otcem Martinem Rozumkem, ředitelem Organizace pro pomoc uprchlíkům, který získal Fulbrightovo stipendium pro pracovníky v neziskovém sektoru. Martin Rozumek se pět měsíců zabýval problematikou tzv. "klimatických uprchlíků" na University of California a Ema chodila do běžné americké střední školy. Za 32 let existence Fulbrightovy komise v České republice do USA vyjelo přes 1200 stipendistů a stipendistek, téměř 1100 Američanů a Američanek naopak získalo zahraniční zkušenost v České republice. Spolu s nimi však Fulbright změnil život i stovkám manželů, manželek a dětí, protože mnozí stipendisté přes oceán letí společně se svou rodinou.  

Přijetí na americkou střední školu (Mission Bay High School v San Diegu) bylo mnohem lehčí, než jsem si myslela. Se školou jsme se spojili už nějakou dobu před příjezdem. V Česku jsem si nechala přeložit poslední vysvědčení, vyřídila mezinárodní očkovací průkaz a potvrzení o ubytování, které bylo důležité pro určení spádové školy. To vše jsme škole poslali emailem předem, a pak i předali, až když jsme tam šli osobně. Taky jsem šla asi na dvě očkování, která jsou povinné pro americké děti/ studenty. Na mojí škole po nás moc věcí nechtěli, jen jsem vyplnila papír s informacemi o mně a kontakty na zákonného zástupce. Jinak nic jiného, ale myslím, že to bylo tím, že jsem byla dobře připravená. Jediné, co po mně chtěli, bylo očkování na neštovice, i když jsem předložila papír s vysokými protilátkami a s tím, že jsem je prodělala. Takže to doporučuju udělat už v Česku, protože je to zde se zdravotnictvím těžké, když nemáte dobré pojištění. Za očkování jsme proto museli zaplatit docela dost peněz. Ve škole byli strašně milí a pořád mi říkali, jak jsou rádi, že mě zde mají. Hned při nástupu jsem si ještě zvolila předměty, celkem 8 z mnoha možností. Asi po dvou týdnech jsem dělala kontrolní test z angličtiny, který dopadl dobře (intermediate) a kdybych chtěla, tak bych mohla chodit po škole na podpůrné hodiny angličtiny pro začátečníky. Ale rozuměla jsem anglicky velmi dobře velmi rychle, tak to nebylo potřeba. Nástup byl velice rychlý a už druhý den jsem šla do školy. Jeden ze studentů mě ráno provedl po škole, ukázali mi, kde mám co najít a pak mě už pomohli najít moji učebnu a šla jsem na svou první hodinu. Ve škole jsem dostala moc dobrý školní notebook. Všichni byli velice milí a hodnotím všechno fakt pozitivně. Nejvíce se mi líbí volnost a možnost volby zajímavých předmětů, přátelský přístup učitelů a pak také spojení školy s mnoha sporty - přihlásila jsem se do basketbalové školního klubu, přijali mě perfektně, škola má parádní vybavení na všechny možné americké sporty. Jsem tu moc spokojená, nejraději bych v této škole zůstala mnohem déle, než mi náš pobyt v USA umožní. Všem dětem zkušenost s americkou školou doporučuji.

Photo: Ema a Martin Rozumkovi na lekci tenisu, leden 2023, San Diego. 

Populární příspěvky z tohoto blogu

Czech Prom Season: A Story of a Feathered Raffle Win

Authors: Griffin Trau, Katie Winner, Alanna Powers (current Fulbright ETAs) If you’re an American, chances are we all had similar prom experiences in high school. Usually a few weeks before graduation, boys ask girls to the prom. Girls buy a fancy dress, and boys a nice suit with a matching tie. Prom night consists of about an hour of picture taking with your date and friend group, followed by a ride to prom in a nice car or a limo. The dance itself is about three hours long, and the only people in attendance are typically students at the school with a handful of teacher chaperones. After prom ends, around 10 or 11 p.m., all the students leave and go their separate ways for the night, usually to a post-prom hang out. After attending six (and counting!) Czech proms, I can confidently state that Czech proms are nothing like American proms. At all. My school, Střední Škola Informatiky a Služeb, is a technical school with seven different concentrations of study. Of these seven, s

Pranav Kakulamarri: Say Less

Pranav Kakulamarri is an English Teaching Assistant. He currently teaches English at Gymnázium Tišnov. His host town of 10 000 is located 22 kilometers north-east of Brno. In August 2022, Pranav arrived in the Czech Republic with a BS in Neuroscience from the University of Alabama at Birmingham, a life-long passion for chess and a future plan to become a physician after his 10-month adventure in the Czech Republic. With experience as a chess instructor, a reading tutor and a researcher, he had some pedagogy skills, but no prior classroom experience. Today, Pranav is the Tišnov celebrity - he was featured in the town's paper, people greet him in the streets and strangers initiate conversations with him on train or bus, starting with: "I know you, you were in the town's paper." What is Pranav's magic? Natural charisma, positive attitude, disarming smile, and his ability to listen to others. “What is happiness and how does it differ within a culture? Why does one liv

Katherine Pérez Rivera: Beyond science - collaboration, engagement, and identity

Katherine X. Pérez Rivera is an environmental scientist. She came to the Czech Republic in September 2021 to study carbon dynamics in Czech streams impacted by acid rain. Katherine's host institution was the Czech Geological Survey located in Prague, but she spent many days and nights collecting samples and data in the Slavkov Forest, a sparsely inhabited protected landscape area, located in Karlovy Vary Region, famous for its spa towns. During her year-long Fulbright adventure, Katherine had to conduct fieldwork during the winter for the first time in her life. As someone born and raised in Puerto Rico, adjusting to Czech winter temperatures, hiking in a deserted forest covered by snow and wearing snowshoes was a life-changing experience. "Becoming a Fulbrighter permitted me to connect with others beyond my science and field of study. These connections were rooted in the core of our identities, who we are and what matters to us," reflects Katherine when adjusting back to