Marie Pangrácová je v 
doktorském studiu na Přírodovědecké fakultě Karlovy Univerzity a pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky. Její specializací je molekulární biologie a fyziologie. V listopadu 2021 vyjela jako stipendistka Fulbrightova programu na osmiměsíční pobyt do Národního onkologického ústavu (National Cancer Institute) ve státě Maryland. Cílem jejího výzkumného projektu je naučit se používat zásadní metodu genetického inženýrství CRISPR. V dnešním příspěvku Marie Pangrácová popisuje, jak může vypadat každodenní rutina stipendistky Fulbrightova programu v USA. Pokud také přemýšlíte o výjezdu do USA, neváhejte a přihlašte se na některý z našich přípravných webinářů, které proběhnou během dubna.
Ráno se mi sice z postele nechce, ale práce na mě čeká, tak se oblékám, balím jídlo na celý den a vyrážím na kole převážně do kopce k metru. Je to takový můj ranní 20 min. strečink :-). Cestou v metru se během hodinky kouknu detailněji na protokoly, zjišťuji jestli všemu rozumím a vím co budu dělat (pokud ne, tak abych mohla mentorovi včas napsat a zeptat se ho). Předtím než se dostanu do areálu NIH, tak absolvuji vstupní bezpečnostní prohlídku, jako na letišti. Každý den mi pečlivě zkontrolují batoh, vyplním formuláře i mi oskenují pas. To koukáte co, ano, pracuji ve vládní instituci, tak jsou tyto bezpečnostní prověrky nutné. Pak se už procházím areálem, kde sem tam vídám srnky či veverky, až k budově, kde mám laboratoř.
Foto 2: Marie Pangrácová s věrným kamarádem žabákem v NIH před budovou 37, kde sdílí laboratoře zabývající se rakovinou, únor 2022. (Marie Pangrácová, ve sportovním oblečení a s cyklistickou helmou na hlavě, pózuje na snímku se sochou žabáka v nadživotní velikosti. Betonová budova v pozadí.)
Foto 3: Marie Pangrácová při práci v laboratoři - příprava buněk k přijetí virusu/plasmidy, leden 2022. (Marie Pangrácová v laboratorním oděvu a s rukavicemi na rukou manipuluje s biologickými vzorky ve sterilním prostředí.)
Foto 4: Rakovinné buňky, které Marie Pangrácová studuje, pod mikroskopem, leden 2022. (Fotografie mikroskopického zobrazení rakovinných buněk.)
Tam se pozdravím se žabákem, který mě každý den vyhlíží ;-). V rámci stáže pracuji v laboratoři biologie a genetiky rakoviny. Cílem mé práce je pomocí metody editace genu, vystřihnout určitý gen na třech různých místech a zjistit který funguje, popřípadě se vystřihl nejlépe. Ale také, co se stane s buňkami po odstranění toho genu, v porovnání s kontrolními buňkami. Mám k dispozici dvě různé buněčné linie (z rakoviny prsou). V rámci projektu - dnes enzymaticky donutím buňky odpoutat se ode dna a od sebe navzájem. Pak určitý počet buněk umístím do nové misky a přidám k nim čerstvé médium, aby měli přes víkend z čeho žít, rozmnožovat se a růst (taková buněčná kultivace). Zbytek buněk zmrazím v mrazicím médiu, abych je měla v zásobě pro případ nehody (třeba mi umřou hlady přes víkend ;)). Dále pro kolegu vyizoluji DNA. Otestuji jestli tato DNA obsahuje ty plasmidy (s námi vloženou částí DNA). Výsledek se mi zobrazí na agarozovém gelu (vypadá to dobře, 19 vzorků je pozitivní a jeden se nechytl - ten se dál zpracovávat nebude).
Kromě oběda jsem se nezastavila, tak jsem ráda, že práci jsem dodělala a můžu si dát v kuchyňce čaj a kousek čokolády (všude, jak v labu, tak ani v kanceláři, nesmíme pít a jíst a už vůbec nesundávat roušku ani, když jsme sami v místnosti. Teď jak je omikron, tak se velmi doporučuje nosit roušku i ve venkovních prostorách areálu). Ještě mi zbývá dopsat dnešní protokol práce, doplnit čísla a pak už jedu domů. Je to rychlejší (z kopce dolů) a bez bezpečnostní kontroly :)
Domů se vracím celkem pozdě, unavená z celodenního stání. Ale čekají mě tam mí skvělí spolubydlící Alicie a Shawn - neslyšící Američanka s japonskými kořeny, která vyučuje biologii na univerzitě a slyšící kamarád programátor. Upekli nám cookies s čokoládou a k tomu jsme si dali vanilkovou zmrzlinu. Chvilku jsme si pokecali znakovkou na novém obrovském gauči a společně se těšíme na zítřejší orieňták v parku ;)
Foto 5: Marie Pangrácová a spolubydlící Shawn před startem orientačního běhu, zima 2022. (Marie Pangrácová a spolubydlící Shawn, oba ve sportovním oblečení, energicky pózují s mapou v ruce.)
Ahoj, jsem Marie Pangrácová, ale říkejte mi Mája. Jsem neslyšící od narození (neslyším řeč ani se sluchadly) a komunikuji vedle češtiny převážně českým znakovým jazykem. Zde v USA komunikuji nejen písemnou angličtinou, ale i americkým znakovým jazykem (ASL), který jsem se učila pouze online asi pět let. Bála jsem se, jestli budu rodilým Američanům a tlumočníkům rozumět. Strach mě nakopl, brala jsem to pak vážně a intenzivně jsem se snažila tu komunikaci v ASL na začátku pobytu využít co nejvíce, takže i když začátky byly trochu krušné (znaky byly na mě moc rychlé :P), tak se už domluvím a teď sleduji i odborné přednášky v ASL :-).
(Text Marie Pangrácové vznikl v únoru 2022.)