Portál studentů Ekonomické fakultu VŠB-TU Ostrava Sokolská33.cz přinesl rozhovor se absolventem Fulbrightova programu Petrem Konečným.
Z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava se dosud podařilo získat stipendium pouze několika studentům. I proto nemá komise zatím své zastoupení na škole (tzv. čestného velvyslance). Mezi těmi úspěšnými byl například i Ing. Petr Konečný, Ph.D., odborný asistent na Katedře stavební mechaniky na Fakultě stavební VŠB-TUO, který vyrazil do zahraničí v akademickém roce 2013/2014 a byl ochoten se o své jedinečné zážitky podělit.
Co vás motivovalo získat Fulbright-Masarykovo stipendium? Byl to váš nápad, nebo vám to někdo doporučil?
K cestování a k USA mě to vždycky táhlo. V USA už jsem byl během doktorského studia. Bylo to šest měsíců v Pensylvánii na Penn State a stále mě to do USA trochu táhlo. Před dvěma lety jsem cítil, že by mi pro výuku a výzkum pomohly nové podněty. Navíc jsme s rodinou chtěli zažít dlouhodobější zahraniční zkušenost. Jiskru zapálil můj bývalý školitel profesor Marek, který se mě zeptal při oslavě svých osmdesátin, jestli ještě nechci do USA. No a já si řekl, že vlastně chci. A manželka Nika s dcerkami mě podpořily. Jeli jsme všichni.
Dá se říct, že pro Fulbrightovu komisi je každý uchazeč potenciální investicí. Čím jste ji zaujal? Jaký byl podle vás ten správný klíč k úspěchu?
Přesně tak, každý nositel stipendia je pro Fulbright
investicí. Já program chápu jako inteligentní americkou zahraniční
politiku. USA investuje do mezinárodní výměny tak, ať lidé z celého
světa mohou poznat kulturu a život USA a lidé z USA mohou poznat kulturu
a život venku. Tím se vytvářejí mezinárodní vazby, které pomáhají
otupit hrany interkulturních nedorozumění. Nutno podotknout, že značnou
část rozpočtu české Fulbrightovy komise dodává i rozpočet ČR. Fulbright-Masarykovo
stipendium, které jsem obdržel, je zaměřeno na pedagogy vysokých škol.
Uchazeči mají být kromě vědecké či pedagogické činnosti zakotveni i
sociálně. V USA by se řeklo komunitně. V mém případě se jednalo o
aktivity ve fakultním akademickém senátu a v grantové komisi komunitního
Fondu Opora.
Studoval jste na Oklahoma State University. Měl jste možnost vybrat si i jiné školy dle vlastního výběru, nebo jste měl určitý seznam, ze kterého jste si musel vybrat? Podle čeho jste se rozhodoval?
Na Oklahoma State University jsem prováděl výzkum a učil v doktorském studijním programu. O volbě školy rozhodlo aktuální působení profesora Paula J. Tikalského (děkana College of Engineering, Architecture and Technology), který mě na výzkum a výuku pozval. U Fulbright-Masarykova stipendia je totiž vhodné mít pozvání. V případě, že pozvání nemáte, vám Fulbrightova nadace zprostředkuje umístění. Mě k pozvání pomohl i fakt, že u profesora Tikalského (ano, má české předky) jsem byl už na stáži ve State College a od té doby spolupracujeme.
České a americké školství musí být velmi odlišné, zaznamenal jste nějaké větší rozdíly? Probíhá zde výuka jinak?
Americké vysoké školství je placené. Na druhou stranu škola poskytuje prostor studentům si vydělat na studium a rychlost studia závisí na studentovi. Studenti mají tedy možnost pracovat na částečný úvazek. Sama škola pak poskytuje spoustu pracovních příležitostí v univerzitních službách. Škola studentům dává možnost si vydělat participací na výzkumných grantech nebo získáním „Teaching Assistantship“ pro magisterské či doktorské studenty učící na bakalářském stupni. Ve výše uvedených případech je odpuštěno i školné. Dále škola nabízí práce v údržbě, na recepci, jako dohled v univerzitní prádelně apod.
Studovat rok v zahraničí je bezesporu neocenitelnou zkušeností, co se vám tam nejvíce líbilo?
Pominu-li teplo, které miluji, tak se mi líbilo, že se mnohem více než u nás oceňují schopnosti a dovednosti. Pokud odvádíte špičkovou práci, tak vám v USA vytvoří k vaší práci špičkové podmínky. Toto platí i o univerzitách. Na OSU jsem se například setkal se studentem z Brna, který získal sportovní stipendium, neboť je dobrý v basketbalu. Jel do Stillwater i s přítelkyní a ta si mimo studium ekonomického oboru přivydělávala jako recepční na děkanátě. Od června povýšila a pracuje v administrativě.
Co byste doporučil studentům, kteří mají také zájem získat Fulbrightovo stipendium, ale ještě váhají a nejsou si jistí, jestli to opravdu stojí za to?
Myslím, že stojí za to naši krásnou zemi na čas opustit a přivonět k dálkám. Získáte nadhled, zkušenosti a kontakty, které vám umožní být mnohem otevřenější k životním šancím, získat nezávislost a sebedůvěru. Myslím, že tato zkušenost umožní intenzivněji vnímat, že svůj život řídíte vy sami.
Celý původní článek je k dispozici zde.
Z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava se dosud podařilo získat stipendium pouze několika studentům. I proto nemá komise zatím své zastoupení na škole (tzv. čestného velvyslance). Mezi těmi úspěšnými byl například i Ing. Petr Konečný, Ph.D., odborný asistent na Katedře stavební mechaniky na Fakultě stavební VŠB-TUO, který vyrazil do zahraničí v akademickém roce 2013/2014 a byl ochoten se o své jedinečné zážitky podělit.
Co vás motivovalo získat Fulbright-Masarykovo stipendium? Byl to váš nápad, nebo vám to někdo doporučil?
K cestování a k USA mě to vždycky táhlo. V USA už jsem byl během doktorského studia. Bylo to šest měsíců v Pensylvánii na Penn State a stále mě to do USA trochu táhlo. Před dvěma lety jsem cítil, že by mi pro výuku a výzkum pomohly nové podněty. Navíc jsme s rodinou chtěli zažít dlouhodobější zahraniční zkušenost. Jiskru zapálil můj bývalý školitel profesor Marek, který se mě zeptal při oslavě svých osmdesátin, jestli ještě nechci do USA. No a já si řekl, že vlastně chci. A manželka Nika s dcerkami mě podpořily. Jeli jsme všichni.
 |
| Ing. Petr Konečný (úplně vpravo) s kolegy. |
Dá se říct, že pro Fulbrightovu komisi je každý uchazeč potenciální investicí. Čím jste ji zaujal? Jaký byl podle vás ten správný klíč k úspěchu?
Studoval jste na Oklahoma State University. Měl jste možnost vybrat si i jiné školy dle vlastního výběru, nebo jste měl určitý seznam, ze kterého jste si musel vybrat? Podle čeho jste se rozhodoval?
Na Oklahoma State University jsem prováděl výzkum a učil v doktorském studijním programu. O volbě školy rozhodlo aktuální působení profesora Paula J. Tikalského (děkana College of Engineering, Architecture and Technology), který mě na výzkum a výuku pozval. U Fulbright-Masarykova stipendia je totiž vhodné mít pozvání. V případě, že pozvání nemáte, vám Fulbrightova nadace zprostředkuje umístění. Mě k pozvání pomohl i fakt, že u profesora Tikalského (ano, má české předky) jsem byl už na stáži ve State College a od té doby spolupracujeme.
České a americké školství musí být velmi odlišné, zaznamenal jste nějaké větší rozdíly? Probíhá zde výuka jinak?
Americké vysoké školství je placené. Na druhou stranu škola poskytuje prostor studentům si vydělat na studium a rychlost studia závisí na studentovi. Studenti mají tedy možnost pracovat na částečný úvazek. Sama škola pak poskytuje spoustu pracovních příležitostí v univerzitních službách. Škola studentům dává možnost si vydělat participací na výzkumných grantech nebo získáním „Teaching Assistantship“ pro magisterské či doktorské studenty učící na bakalářském stupni. Ve výše uvedených případech je odpuštěno i školné. Dále škola nabízí práce v údržbě, na recepci, jako dohled v univerzitní prádelně apod.
Studovat rok v zahraničí je bezesporu neocenitelnou zkušeností, co se vám tam nejvíce líbilo?
Pominu-li teplo, které miluji, tak se mi líbilo, že se mnohem více než u nás oceňují schopnosti a dovednosti. Pokud odvádíte špičkovou práci, tak vám v USA vytvoří k vaší práci špičkové podmínky. Toto platí i o univerzitách. Na OSU jsem se například setkal se studentem z Brna, který získal sportovní stipendium, neboť je dobrý v basketbalu. Jel do Stillwater i s přítelkyní a ta si mimo studium ekonomického oboru přivydělávala jako recepční na děkanátě. Od června povýšila a pracuje v administrativě.
Co byste doporučil studentům, kteří mají také zájem získat Fulbrightovo stipendium, ale ještě váhají a nejsou si jistí, jestli to opravdu stojí za to?
Myslím, že stojí za to naši krásnou zemi na čas opustit a přivonět k dálkám. Získáte nadhled, zkušenosti a kontakty, které vám umožní být mnohem otevřenější k životním šancím, získat nezávislost a sebedůvěru. Myslím, že tato zkušenost umožní intenzivněji vnímat, že svůj život řídíte vy sami.
Celý původní článek je k dispozici zde.