Tento příspěvek pro náš blog napsala čerstvá absolventka Dartmouth College Karolína Křelinová. Bakalářské studium na této prestižní škole patřící do světoznámé elitní skupiny škol Ivy League jí bylo umožněno díky stipendiím, které se jí podařilo získat od samotné školy a Nadace Zdeňka Bakaly. Setkat se s Karolínou a dozvědět se víc o její cestě na "Ivy" můžete na setkání nazvaném "Jak se studuje na Dartmouth College" v Poradenském centru Fulbrightovy komise v pátek 17. října 2014.
Malebný kampus uprostřed Bílých hor v New Hampshire okouzlí kdejakého návštěvníka. Po travnatém prostranství uprostřed se studenti honí za fresbee diskem, před studentským centrem voní barbecue. Podzim barví listy stromů do neuvěřitelných barev a japonští turisté vyskakují z autobusu, aby si ten zázrak vyfotili. Za pár měsíců se kampus zahalí do bílého. Běžkařské stopy se jako vždy rozeběhnou všemi směry a křišťálově jasnou oblohu prozáří v zimě všudypřítomné slunce. Dartmouth College však kromě ideálních podmínek pro milovníky přírody a outdoorových sportů nabízí také jeden z nejlepších bakalářských programů ve Spojených Státech.
Není divu, že US News & Report po několik let hodnotili Dartmouth právě jako školu s „best undergraduate teaching“. Za celé čtyři roky studia Politických věd a Antropologie jsem zde nezažila přednášku s více jak 45 studenty. Naopak, většina předmětů, které si studenti zapisují, má podle školních statistik I dle mé zkušenosti v průměru méně než dvacet studentů, semináře jsou pak často vedeny v ještě komornějším duchu. Individuální přístup je tak naprostým základem vzdělání, které Vám Dartmouth College zajistí. Není vyjímkou, že s vyučujícími jdete na kávu, či využijete školou poskytovaných poukázek na oběd s profesory v jedné z místních restaurací. Na rozdíl od dalších Ivy League colleges také nikdy nebudete vyučováni asistenty, přednášky a hodiny vedou vždy samotní profesoři. Stejně tak nemusíte o místa ve výzkumných týmech profesorů bojovat s magistry a doktorandy, kteří tvoří jen špetku celkové studentské populace na Dartmouthu.
K výrazným výhodám studia na Dartmouth College také patří nabídka finanční pomoci. Každý aplikant je posuzován pouze na základě své přihlášky, ne na základě schopnosti platit. Dartmouth College se stejně tak zavazuje poskytnout každému přijatému studentovi jen takovou výši školného, kterou si může dovolit platit. Tato pravidla pak platí i pro mezinárodní studenty, což je velmi neobvyklé. I to je důvod, proč jich na Dartmouth College najdete neobvyklé množství - přes 10%.
Dost ale statistik a informací, kterými se ráda chlubí i Admissions Office. Jak se vlastně žije na Dartmouthu? Kampus má poměrně specifickou a do jisté míry i typickou atmosféru malé „liberal arts college“, kam se Americká mládež chodí připravovat na reálný život -a to nejen akademicky, ale i sociálně. Na Dartmouth College tak bují bratrstva a sesterstva, která znáte z Amerických filmů, přes 50% všech studentů je součástí tohoto tzv. „greek life“. Mezinárodním studentům tato hra na tradice, hierarchii a exkluzivitu může připadat poměrně dětinská (mně rozhodně ano), ale mnozí i přesto nakonec naleznou v podobných splečenstvích přátele, domov, i profesní kontakty. Hra na elitu ale není po každého. Alternativou k sesterstvům a bratrstvům, která tvoří pevné vztahy mezi studenty je pak velmi známý Dartmouth Outing Club, který organizuje výlety i společenské a sportovní akce pro další velkou skupinu studentů na kampusu, či všelijaké hudební skupiny. V poslední době se na Dartmouthu rozvinul také nový proud studentského aktivismu, ve kterém jsem našla domov já sama (příkladem může být kampaň Students Stand with Staff, či RealTalk, kampaň zaměřená na prevenci diskriminace a sexuálního násilí v Americkém vysokém školství).
Dalším výrazným rysem Dartmouthu je intenzivní „quarter system“. Každý rok je rozdělen na čtyři 10-ti týdenní semestry, přičemž studenti mají možnost se rozhodnout, které semestry chtějí strávit na kampusu, a ze kterých si chtějí udělat prázdniny. Toto uspořádání je výhodou pokud se poohlížíte po kompetitivních stážích a oproti ostatním můžete nabídnou časovou flexibilitu - nepotřebujete nutně získat pozici na letní prázdniny, ba naopak - máte možnost vyhnout se studeným zimám v Hanoveru (na financování životních nákladů během stáží Vám škola samozřejmě poskytne grant)! Nevýhodou jsou pak ale extrémně krátké, intenzivní semestry. Se třemi či čtyřmi náročnými předměty tak máte polosemestrální zkoušky na krku již po druhém týdnu semestru, a na konec dobíháte vyčerpaní, ale natěšení na další „term“. Díky většímu počtu semestrů máte nicméně možnost zapsat si více předmětů, než a škole s klasickým semestrálním systémem. Quarter systém kombinovaný s vysokou studentskou účastí na zahraničních výměnách a programech (např. na britských LSE a Oxfordu) bohužel ale také znamená, že se můžete často míjet s přáteli.
Jako čerstvé absolventce mi však nejvíc chybí atmosféra všeobecné úcty a pýchy, kterou všichni na Dartmouth College vůči své instituci cítí, ať už z respektu k tradicím, či z potřeby učinit Dartmouth lepším pro budoucí generace studentů. Jak se říká, slovy Daniela Webstera (D‘1801), It’s a small college, and yet, there are those, who love it.
Malebný kampus uprostřed Bílých hor v New Hampshire okouzlí kdejakého návštěvníka. Po travnatém prostranství uprostřed se studenti honí za fresbee diskem, před studentským centrem voní barbecue. Podzim barví listy stromů do neuvěřitelných barev a japonští turisté vyskakují z autobusu, aby si ten zázrak vyfotili. Za pár měsíců se kampus zahalí do bílého. Běžkařské stopy se jako vždy rozeběhnou všemi směry a křišťálově jasnou oblohu prozáří v zimě všudypřítomné slunce. Dartmouth College však kromě ideálních podmínek pro milovníky přírody a outdoorových sportů nabízí také jeden z nejlepších bakalářských programů ve Spojených Státech.
Není divu, že US News & Report po několik let hodnotili Dartmouth právě jako školu s „best undergraduate teaching“. Za celé čtyři roky studia Politických věd a Antropologie jsem zde nezažila přednášku s více jak 45 studenty. Naopak, většina předmětů, které si studenti zapisují, má podle školních statistik I dle mé zkušenosti v průměru méně než dvacet studentů, semináře jsou pak často vedeny v ještě komornějším duchu. Individuální přístup je tak naprostým základem vzdělání, které Vám Dartmouth College zajistí. Není vyjímkou, že s vyučujícími jdete na kávu, či využijete školou poskytovaných poukázek na oběd s profesory v jedné z místních restaurací. Na rozdíl od dalších Ivy League colleges také nikdy nebudete vyučováni asistenty, přednášky a hodiny vedou vždy samotní profesoři. Stejně tak nemusíte o místa ve výzkumných týmech profesorů bojovat s magistry a doktorandy, kteří tvoří jen špetku celkové studentské populace na Dartmouthu.
K výrazným výhodám studia na Dartmouth College také patří nabídka finanční pomoci. Každý aplikant je posuzován pouze na základě své přihlášky, ne na základě schopnosti platit. Dartmouth College se stejně tak zavazuje poskytnout každému přijatému studentovi jen takovou výši školného, kterou si může dovolit platit. Tato pravidla pak platí i pro mezinárodní studenty, což je velmi neobvyklé. I to je důvod, proč jich na Dartmouth College najdete neobvyklé množství - přes 10%.
Dost ale statistik a informací, kterými se ráda chlubí i Admissions Office. Jak se vlastně žije na Dartmouthu? Kampus má poměrně specifickou a do jisté míry i typickou atmosféru malé „liberal arts college“, kam se Americká mládež chodí připravovat na reálný život -a to nejen akademicky, ale i sociálně. Na Dartmouth College tak bují bratrstva a sesterstva, která znáte z Amerických filmů, přes 50% všech studentů je součástí tohoto tzv. „greek life“. Mezinárodním studentům tato hra na tradice, hierarchii a exkluzivitu může připadat poměrně dětinská (mně rozhodně ano), ale mnozí i přesto nakonec naleznou v podobných splečenstvích přátele, domov, i profesní kontakty. Hra na elitu ale není po každého. Alternativou k sesterstvům a bratrstvům, která tvoří pevné vztahy mezi studenty je pak velmi známý Dartmouth Outing Club, který organizuje výlety i společenské a sportovní akce pro další velkou skupinu studentů na kampusu, či všelijaké hudební skupiny. V poslední době se na Dartmouthu rozvinul také nový proud studentského aktivismu, ve kterém jsem našla domov já sama (příkladem může být kampaň Students Stand with Staff, či RealTalk, kampaň zaměřená na prevenci diskriminace a sexuálního násilí v Americkém vysokém školství).
Dalším výrazným rysem Dartmouthu je intenzivní „quarter system“. Každý rok je rozdělen na čtyři 10-ti týdenní semestry, přičemž studenti mají možnost se rozhodnout, které semestry chtějí strávit na kampusu, a ze kterých si chtějí udělat prázdniny. Toto uspořádání je výhodou pokud se poohlížíte po kompetitivních stážích a oproti ostatním můžete nabídnou časovou flexibilitu - nepotřebujete nutně získat pozici na letní prázdniny, ba naopak - máte možnost vyhnout se studeným zimám v Hanoveru (na financování životních nákladů během stáží Vám škola samozřejmě poskytne grant)! Nevýhodou jsou pak ale extrémně krátké, intenzivní semestry. Se třemi či čtyřmi náročnými předměty tak máte polosemestrální zkoušky na krku již po druhém týdnu semestru, a na konec dobíháte vyčerpaní, ale natěšení na další „term“. Díky většímu počtu semestrů máte nicméně možnost zapsat si více předmětů, než a škole s klasickým semestrálním systémem. Quarter systém kombinovaný s vysokou studentskou účastí na zahraničních výměnách a programech (např. na britských LSE a Oxfordu) bohužel ale také znamená, že se můžete často míjet s přáteli.
Jako čerstvé absolventce mi však nejvíc chybí atmosféra všeobecné úcty a pýchy, kterou všichni na Dartmouth College vůči své instituci cítí, ať už z respektu k tradicím, či z potřeby učinit Dartmouth lepším pro budoucí generace studentů. Jak se říká, slovy Daniela Webstera (D‘1801), It’s a small college, and yet, there are those, who love it.