Přeskočit na hlavní obsah


Michal Trnka, PhD. student na Fakultě elektrotechnické ČVUT, Fulbrightovo post-graduální stipendium na Baylor University, Texas, září 2017 - květen 2018


Život ve Waco

Už ani nevím, jak mě napadlo se přihlásit na Fulbrightův program. Ale pamatuji si, že to bylo celkem spontánní rozhodnutí. Od té chvíle mi to přišlo jako jedna z nejlepších věcí, které by se mi mohly povést. Moc jsem nevěřil ve svůj úspěch, ale i tak jsem z toho chtěl odejít s pocitem, že jsem pro to udělal maximum. Z toho důvodu jsem se v létě místo lenošení s pivem nebo chození po horách usilovně věnoval sepisování přihlášky. Nakonec to vyšlo a moje radost byla, a vlastně i stále je, nepopsatelná.
Před odletem jsem se snažil zařídit co nejvíce věcí. Nakonec jsem zjistil, že kromě těch nutných, kterými jsou vízum a lékařská prohlídka, nemá smysl nic moc zařizovat předem. Ubytování se na dálku shání špatně, a na univerzitě nebylo nic potřeba. Po příjezdu na Baylor University (a celkově do Waco) mě překvapilo, jak dobře to zde funguje. Ve škole se mnou počítali a měli mně již zavedeného v evidenci, měl jsem připravené místo v kanceláři, vlastní PC a hned první den mě uvítala školitelka i vedoucí katedry. Ubytování jsem sehnal po 2 dnech hledání, s čímž mi pomohli i kolegové ze školy. A nakonec většinu nábytku do bytu jsem dostal z kostela, kde na konci semestru shromažďují nábytek od končících studentů a dávají jej nově příchozím. A co jsem nedostal, tak jsem postupně dokoupil v IKEA.
Než jsem dorazil do Waco, tak jsem o něm věděl akorát to, že to je malé městečko, ve kterém žije hodně konzervativních baptistů a kdysi dávno, v 90. letech, se tam udál známý incident s náboženskou sektou. Realita je taková, že univerzita je baptistická, žádnou sektu jsem zde nepotkal, a přestože to není velkoměsto, má to tady své kouzlo a výhody. Například tu nejsou dopravní zácpy, do školy hravě dojdu pěšky, a do víru velkoměsta Dallasu či Austinu to na místní poměry mám „co bych kamenem dohodil“. Nakonec mi to velmi vyhovuje, protože tu mám celkem klid na práci a nic potřebné mi nechybí.
 Vzhledem k tomu, že jsem v Čechách dočasně nechal svou těhotnou manželku, na podzim jsem se na necelé tři týdny vrátil k porodu své první dcery. Až na můj pozdní přílet všechno proběhlo hladce a já se mohl před Dnem díkuvzdání vrátit do Waco, prozatím sám. Na Den díkuvzdání všechny studenty, kteří nebyli místní (což až na jednoho nebyl nikdo), pozval domů spolužák. S manželkou zvali k sobě osamocené duše na svátky už když sloužili v armádě v cizině, a teď v tom pokračují. Nakonec se nás u něj sešlo asi sedm, z toho jsme byli tři cizinci. Na Vánoce mě zase pozval k rodině můj starší texaský kamarád, kterého znám už více než 10 let. Oboje bylo skvělé a jsem rád, že jsem měl příležitost zažít, jak takové svátky slaví místní Američani.
Na začátku února mi do Waco přiletěla rodina, a můj nespoutaný bohémský život skončil. Nicméně to neznamená, že by to teď bylo horší. O jarních prázdninách jsme všichni společně vyrazili na výlet, navštívili New Orleans a postupně dojeli až na sever Floridy. Pravidelně chodíme v neděli do kostela, což je v Texasu dobrá možnost, jak poznat jiné místní lidi, kteří bývají v jiném prostředí trošku odtažití, a člověk se s nimi těžko seznámí.
I přesto, jak moc se mi tu líbí se už těším zpět do Čech. Přeci jen jsem tam doma, mám tam další kus rodiny a kamarády. Texas mi také ukázal několik věcí, které máme u nás mnohem lepší. Jedno je ale jisté, na ten necelý rok budu rád vzpomínat, a rád sem někdy zavítám pozdravit své místní přátele.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Czech Prom Season: A Story of a Feathered Raffle Win

Authors: Griffin Trau, Katie Winner, Alanna Powers (current Fulbright ETAs) If you’re an American, chances are we all had similar prom experiences in high school. Usually a few weeks before graduation, boys ask girls to the prom. Girls buy a fancy dress, and boys a nice suit with a matching tie. Prom night consists of about an hour of picture taking with your date and friend group, followed by a ride to prom in a nice car or a limo. The dance itself is about three hours long, and the only people in attendance are typically students at the school with a handful of teacher chaperones. After prom ends, around 10 or 11 p.m., all the students leave and go their separate ways for the night, usually to a post-prom hang out. After attending six (and counting!) Czech proms, I can confidently state that Czech proms are nothing like American proms. At all. My school, Střední Škola Informatiky a Služeb, is a technical school with seven different concentrations of study. Of these seven, s

Pranav Kakulamarri: Say Less

Pranav Kakulamarri is an English Teaching Assistant. He currently teaches English at Gymnázium Tišnov. His host town of 10 000 is located 22 kilometers north-east of Brno. In August 2022, Pranav arrived in the Czech Republic with a BS in Neuroscience from the University of Alabama at Birmingham, a life-long passion for chess and a future plan to become a physician after his 10-month adventure in the Czech Republic. With experience as a chess instructor, a reading tutor and a researcher, he had some pedagogy skills, but no prior classroom experience. Today, Pranav is the Tišnov celebrity - he was featured in the town's paper, people greet him in the streets and strangers initiate conversations with him on train or bus, starting with: "I know you, you were in the town's paper." What is Pranav's magic? Natural charisma, positive attitude, disarming smile, and his ability to listen to others. “What is happiness and how does it differ within a culture? Why does one liv

Katherine Pérez Rivera: Beyond science - collaboration, engagement, and identity

Katherine X. Pérez Rivera is an environmental scientist. She came to the Czech Republic in September 2021 to study carbon dynamics in Czech streams impacted by acid rain. Katherine's host institution was the Czech Geological Survey located in Prague, but she spent many days and nights collecting samples and data in the Slavkov Forest, a sparsely inhabited protected landscape area, located in Karlovy Vary Region, famous for its spa towns. During her year-long Fulbright adventure, Katherine had to conduct fieldwork during the winter for the first time in her life. As someone born and raised in Puerto Rico, adjusting to Czech winter temperatures, hiking in a deserted forest covered by snow and wearing snowshoes was a life-changing experience. "Becoming a Fulbrighter permitted me to connect with others beyond my science and field of study. These connections were rooted in the core of our identities, who we are and what matters to us," reflects Katherine when adjusting back to