2017/02/16

Ladislav Zikmund-Lender: Kalifornský sen

Od listopadu 2016 do června 2017 pobývám díky Fulbright-Masarykově stipendiu na kalifornské univerzitě v Berkeley. Co tu tedy dělám?

Bádám. Proto tu jsem. Kromě vytyčeného výzkumného cíle (kterým je rozšíření teoretických rámců pro zkoumání českých, slovenských a polských queer umělců, sběratelů, mecenášů a architektů hlavně v první polovině 20. století) jsem se jako člověk trénovaný v historických vědách přirozeně snažil najít nějaký historický vzor pro svou aktuální výjimečnou zkušenost. Zajímalo mě, jestli a jak lidé z českých zemí v minulosti reagovali na návštěvu Kalifornie a jak je to poznamenalo po návratu do Evropy a do Čech. Konkrétně mi šlo o lidi kolem architektury – samotné architekty nebo stavebníky. Nesmírně mě to chytlo a snad z toho bude nějaký další výstup, ale to zatím z pověrčivosti nebudu prozrazovat.

UC Berkeley

Zapojuji se. Důležitým cílem Fulbrightova programu je pro mě nejen jednosměrné vstřebávání Ameriky, ale „výměna:“ nejen si odsud odvést plno poznatků, zážitků a nových přátelství, ale také něco předat. Mám tu čest a radost přijmout pozvání na konferenci k 150. výročí narození Franka Lloyd Wrighta v Teliesinu ve Phoenixu, AZ, svůj výzkum budu prezentovat na domácí univerzitě v Berkeley a ještě jednám o přednášce v New Yorku. Je skvělé využít všechny tyto možnosti a nabídky k poznání nových míst, vytvoření nových kontaktů a taky k tomu připomenout náš periferní, ale vlastně už zase ne tak zaostalý kus světa, který je trochu mimo pozornost Američanů. V rámci univerzity funguje také řada studentských spolků, mezi jinými Humanities and Social Sciences Association, která sdružuje studenty humanitních věd a poskytuje různé formální i neformální platformy – třeba setkání k akademickému psaní, kde se vzájemně diskutují různé texty. Je to skvělá věc pro cvičení jazyka, stylistiky i způsobu akademické argumentace. Organizuje i různé večírky, není to jen suchá věda.

Studuji. Kromě výzkumu občas zajdu na přednášky a to zdaleka nejen ze svého oboru a zdaleka nejen na domácí univerzitě – skvělé přednášky organizuje třeba sanfranciská veřejná knihovna. Kromě konkrétního a přesně zacíleného výzkumu je to skvělá příležitost zjistit, jak se obor i vůbec vysokoškolské vzdělávání provozuje jinde. A je to v mnoha ohledech opravdu sakra rozdíl. Snažím se sledovat místní kulturu – výstavy, nové knihy (o tom více na mém blogu na webu o umění Artalk).

Jím. Mám to štěstí a zároveň smůlu, že bydlím na dohled od obchodního řetězce Whole Foods. A to věru není žádné Tesco. Po prvotních rozpacích nad některými základními potravinami – třeba najít druh chleba, na který máme vypěstovaný kulturní návyk, byl docela oříšek (všechny jsou buď nesnesitelně sladké, nebo nesnesitelně kyselé), majonéza nebo hořčice byly z počátku taky docela chuťovým překvapením. Když si tohle po pár dnech sedlo, staly se nákupy potravin hříšnými orgiemi. Protože jsem na západním pobřeží pacifiku, užívám si mořské plody, co to jde. Na clam chowder, polévku ze škeblí, jsem už docela expertem. V případě čerstvých smažených kalamárů (ne ty indiferentní kroužky, o kterých jsem až doteď nevěděl, nebo nechtěl vědět, z které části vlastně jsou, ale celá ta tělíčka se schránkou i chapadýlky) jsem prošel celým procesem od prvotního zhnusení až po nadšenou obsesi. Zvlášť návštěva přístavu v Monterey s uličkou rybích restaurací byla zatím nepřekonatelná.

Cestuji. Co to jde. Navštívil jsem LA, Santa Cruz, San Simeon, čeká mě cesta do New Yorku, Buffala a Phoenixu. Často je třeba volit levné řešení (couchsurfing se na rozdíl od Airbnb osvědčil), osmihodinová cesta autobusem do LA sice nebyla vrcholem luxusu, ale stálo to za to.

Golden Gate

Nakupuji. To by se dalo shrnout do populární komiksové epizody Sarah‘s Scribblers: Jídlo – jen to nejnutnější, drogérie – jen to levné, oblečení – občasné povyražení, ale jen to základní, knihy – dolary létají vzduchem. Za první dva měsíce je skóre 14 knih z antikvariátu, který stojí po cestě do kampusu. Už jsem musel změnit trasu a nechci myslet na to, jak tu knihovnu odvezu domů a jak to všechno proclím (účtenky si radši schovávám).

Angažuji se. Přijel jsem do Kalifornie pár týdnů po zvolení prezidenta Trumpa a zažil uvedení do úřadu jeho administrativy. Tedy spíš s tím spojené protesty (a protesty související s podporovatelem prezidenta Trumpa Mila Yinnopoulose), které byly velmi intenzivní. Angažovanost ve veřejném dění a ve veřejném protestu má bezpochyby v Americe daleko silnější tradici a daleko vyšší společenský status než u nás. Kromě podpory poklidných protestů (protiinauguračních protestů a Women’s March) jsem se rozhodl zapojit do dobrovolnické činnosti (protože kromě výzkumu je skvělé poznat i něco jiného a celý pobyt je příjemnou příležitostí vystoupit z komfortní zóny). Po vstupním tréninku začnu v nejbližších dnech dělat dobrovolnické směny v Pacific LGBT centru nedaleko kampusu v Berkeley, které se zabývá podpůrnými programy pro LGBTIQ+ osoby v nejrůznějších životních situacích.

A doufám, že ve zbývajících 4–5 měsících přibydou další odstavce.

Žádné komentáře:

Okomentovat