2015/06/01

Štěpán Ochodek: Střípky z Nové Anglie

Štěpán Ochodek odešel od USA hned po ostravské střední škole, kdy byl přijat ke studiu na Bates College, prestižní liberal arts college v Mainu na severovýchodě USA. V Nové Anglii pak zůstal, protože byl následně přijat na magisterské studium na Massachusetts Institute of Technology, konkrétně do programu Master of Finance na MIT Sloan School of Management. Štěpán není sice stipendistou Fulbrightova programu, ale finanční prostředky na magisterské studium se mu podařilo získat u jiných českých nadací.

Studuji v Cambridge, autem to mám do Berlína čtyřicet šest minut, do Paříže necelé tři hodiny, do Holandska a do Polska něco přes dvě  hodiny. Nenacházím se ale ani v Anglii,  ani v Německu a ani v Polsku. A když  řeknu, že domů do Ostravy to mám co by kamenem dohodil cca. deset hodin letadlem, budete si o mně myslet, že jsem se pomátl. Ale vše je tak, jak říkám. Nacházím se totiž v Nové Anglii, v regionu, který sestává ze šesti států na americkém severovýchodě. Evropská pojmenování měst a míst jsou možná zprvu překvapením, ale neměla by být. Spojené státy byly a jsou zemí pluralitní a evropský vliv je na mnoha místech znát.

Je to už skoro pět let, co jsem se po střední škole vydal na zkušenou do USA. Čtyřleté studium na Bates College ve státě Maine mne obohatilo v mnoha směrech a poslalo mě jen pár set kilometrů jižněji na Massachusetts Institute of Technology v Cambridge, kde studuji nyní.

O studiu v USA a o rozdílech v přístupu ke vzdělání v porovnání s českým systémem již bylo napsáno mnoho. Já bych se rád podělil o své dosavadní postřehy ze studia konkrétně na MIT, na instituci, o které se ví mnohé, ale přesto je možná pro některé zahalena tajemstvím.

Massachusetts Institute of Technology

Čím je vlastně MIT známá, jaký má charakter? Odpovědět na tuto otázku není nic snadného. Jak popsat obecnými pojmy instituci, která má svůj vlastní výzkumný jaderný reaktor, roční rozpočet bezmála tří miliardy dolarů a s níž je spojeno 81 laureátů Nobelovy ceny?

Úvodem mi dovolte zmínit podle mě docela trefné prohlášení jednoho z bývalých rektorů MIT, Jeroma Wiesnera, který studium na MIT přirovnal k něčemu “jako když se napijete z požární hadice.” Podle mého názoru to Wisner myslel tak, že Wiesner myslel to, že studium na MIT Vás sem tam pořádně propleskne a zocelí.

Co všechno se na MIT studuje? Už z názvu není těžké si vyvodit, že ty nejhlubší kořeny MIT byly ty technické nebo chcete-li inženýrské. Dnes je MIT daleko různorodější institucí. V současnosti je MIT ve světě proslulá také oblastmi jako jsou ekonomie a finance, lingvistika nebo architektura. Přesto si dovolím tvrdit, že se technický duch zachoval napříč fakultami a studentská vynalézavost je zejména vidět na nespočtu zajímavých projektů, iniciativ, soutěží a začínajících firem.

Ano, technická základna je znát skutečně všude. Já osobně považuji za zajímavé například to, že na naší fakultě financí někteří profesoři a studenti doktorského studia se pyšní doktoráty z finanční ekonomie a teoretické fyziky zároveň. Finance a fyzika rozhodně mají nejeden společný průsečík– při modelování cen se třeba často používají fyzikální zákonitosti jako například Brownův pohyb.

Když jsem studoval na Bates College v Maine, velmi jsem si vážil osobního přístupu profesorů. Na MIT jsem šel s představou, že na této daleko větší instituci tomu bude jinak. Já nemohu mluvit za všechny fakulty, ale na Sloanu (kde studuji magisterský obor finance) mě přístup profesorů mile překvapil. Profesoři jsou velmi často špičkami svého oboru, ale někdy člověk žasne nad tím, jak dokážou být neformální a jakým způsobem se věnují studentům. Například v předmětu Retirement Finance nám přednáší Robert Merton, nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Ten nás stále vybízí, ať za ním chodíme s jakýmikoli otázkami. A několikrát se mi také stalo, že mi profesorka nabídla, že ráda odpoví na moje dotazy přes telefon, a to ve svém volném čase.  S podobným přístupem jsem se setkal u dalších profesorů, kteří mě zde učí.

MIT Sloan

Další věc, která na mne zapůsobila, je fakt, že většina studentů (alespoň ti z našeho programu) nebudí pocit, že by se nad někoho nadřazovali. Já jsem součástí programu zhruba sto třinácti studentů z různých koutů světa a zde na MIT si každý uvědomuje, že je v něčem dobrý a že se lehce najde někdo, kdo ho v něčem jiném převyšuje. Toto vytváří zdravě dravou atmosféru mezi studenty, kteří jsou přirozeně motivováni k lepším výkonům. Výraz “motivace prostředím” bych obecně považoval za vůbec nejdůležitější prvek studia na MIT, podobně jako je tomu na dalších amerických univerzitách, prvek, který mi často chybí na mnoha českých univerzitách.

MIT je otevřenější, než by se zdálo

Mezi některými Američany a možná i v cizině panuje představa, že navenek je MIT vnímána jako poněkud elitářská a uzavřená komunita. Ale není uzavřenost jako uzavřenost. V dnešním digitálním světě je velmi obtížné si informačně uchránit jakýkoli vlastní nápad či iniciativu, a proto bychpovažoval za nelogické očekávat, že návštěvník sem přijde, vstoupí do výzkumných laboratoří a dostane seznam budoucích patentů. Ano, v tomto smyslu si MIT chrání svou nápaditost. Na druhou stranu je mnoho prostor na MIT přístupných návštěvníkům.  A v prvé řadě je třeba zmínit, že MIT, jako jedna z mála institucí, zdarma nabízí nespočet přednášek a kurzů s cílem zvýšit celkovou vzdělanost, zejména v technických oborech. Když navštívíte oficiální stránky nebo server Youtube, kde je mnoho těchto zdrojů veřejně přístupných, tak pravděpodobně se mnou budete souhlasit, že výraz “uzavřená komunita” na MIT vůbec nesedí.

Kampus MIT

„Hack” kultura

Ale co na MIT určitě sedí, jsou tradice známé pod pojmem „hack culture.” Tyto tradice by se daly popsat jako náhodné legrácky a výmysly studentů, které se nejčastěji dějí v noci a symbolizují studentskou vynalézavost, technický um či nekonformitu. Nejlépe asi bude, když objasním na konkrétních příkladech. Jeden z nejslavnějších „hacků” se udál, když studenti nepozorovaně umístili policejní auto na střechu historické budovy MIT Dome, změnili číslo auta na konstantu pi a do auta dali maketu s kafem a krabicí koblihů. Dodnes se vedou spory o tom, jak se studentům podařilo auto nepozorovaně umístit na tuto vysokou budovu, aniž by použili těžkou techniku a přilákali na sebe pozornost. Dalším příkladem je třeba přeměna stejné budovy na design robota R2D2 u příležitosti premiéry první epizody filmu Hvězdné války.

I když tyto legrácky sice nejsou oficiálně povoleny, jsou nepostradatelnou součástí identity MIT. Jejich cílem je spíš pobavit, možná šokovat, ale nikoli škodit. Poté, co ukojí své MIT ego“, studenti vše vrátí do původního stavu a život pokračuje dál. A skutečně, ono policejní auto se za krátký čas opět objevilo na zemi a opět akce proběhla naprosto nepozorovaně a bez újmy.

Financování studia

Dovolte mi jenom ve zkratce zmínit, jaké jsou pro Čechy možnosti financování studia. MIT patří mezi skupinu tzv. need-blind institucí. Prakticky to znamená, že pokud se student hlásí na bakalářské studium, je jeho přihláška posuzována bez ohledu na to, jestli žádá o stipendium. Pokud je přijat, univerzita mu zaplatí tu část nákladů na studium, kterou si nemůže dovolit.

Finanční podpora magisterského studia závisí na oboru, ale obecně platí, že je méně častá, a student tedy musí hledat prostředky i jinde. V Česku v současnosti existuje již několik štědrých nadací, které podporují studenty bakalářského a magisterského studia. Další možností jsou studentské půjčky. Já sám jsem velmi vděčný svým rodičům za jejich podporu a významně mi také pomáhá nadační fond manželů Krskových, město Ostrava a nadace na MIT. Netvrdil bych tedy, že hledat prostředky na studium je jednoduché a tímto stručným popisem jsem samozřejmě opomenul některé typy specializovaných stipendií. Ale v posledních letech se z mého pohledu Čechům poštěstilo. Jen během několika let vznikly štědré nadační fondy, které každoročně pomáhají mnoha talentovaným studentům.

Novoangličané se postupně učí o Česku

A teď trochu z jiného soudku. Začal jsem tím, že v Cambridge je znát jakási evropská aura. A musím uznat, že cambridgeské/bostonské oko místních obyvatel je všímavé a zajímá se. Když letos udeřila historická „sněhokalypsa”, šála s českými znaky se stala mou každodenní součástí zimní výbavy. Čas se zpomalil a v metru a na ulicích si lidé často všímali, co že to mám na krku za neobvyklou modročervenobílou věc. Je pravda, že tato česká šála spíš přípomíná fanouškovský sportovní doplněk, ale nejednou bylo z výrazů kolemjdoucích vidět, jak si zvídavě četli nápis „Česká republika.”

A jednoho ranního dne jsem dokonce na cestě do školy potkal staršího pána, který na mě už z dálky prstem ukazoval a zvolal (anglicky): „Co to máte napsané na té šále?”

“Píše se tam Česká republika. Já pocházím z České republiky,” odpověděl jsem překvapeně.

„Dobra dan,” odpověděl briskně stařík docela slušným přízvukem, ušklíbl se a šel dál.



Další příklad, který bych rád na toto téma zmínil, se týká doby, kdy jsem si během studia hledal budoucí zaměstnání. Na každé přijímací kolo, kterým jsem v zimním období prošel, jsem opět nosil svou českou šálu. A když mě jednou kamarád ve škole zahlédl, řekl mi, že šála se k mému kabátu nehodí, protože působí dojmem, že se spíš chystám jít na hokej. Tak jsem projednou šálu vyměnil. To jsem ale netušil, že v dalším kole se mě dotáží: „Kde máte tu Vaši barevnou šálu? Takovou tu ještě nikdo neměl.“ A veřte nevěřte, tento proces byl nakonec pro mne úspěšným. A i když to zcela jistě nebylo díky tomuto českému artefaktu, já budu i nadále hrdě nosit svou českou zimní šálu, abych tu malou zemi udržel v kurzu i za velkou louží.


Nebát se mířit vysoko

Závěrem bych chtěl říci, že všechny tyto dojmy jsou samozřejmě mými vlastními a že každý si na MIT najde to své. Chtěl bych ale apelovat na české studenty, aby se nebáli zkoušet nové věci a přihlásit se na MIT, pokud je to jen trochu láká. Vzdělání na MIT je vskutku životním milníkem, a je na každém zvolit si svou vlastní cestu. Neznám víc inspirativní prostředí, jako to, které jsem poznal na MIT. Proto bych mimo slova, která nejvíc charakterizují MIT, přidal mimo tradice a inovace slovo inspirace.

Žádné komentáře:

Okomentovat